Z deníku "milionáře"

Pitomej mobil, nepřišel jsem jsem na to jak se do něj ukládá nový úkol. Po pátém zaknutí klávesnice to vzdávám a nalévám si dvojku šardoné. Ještě, že mám tužku a papír, tohle snad nebudou modernizovat. Tak, a jsou zase tři ráno. Kruci, brzo stávám. Teď nevím jestli jsem Karlovi volal, že ráno jedem.

 Karel je naštvanej a zase bude brblat celou cestu. Nevím o co mu jde. Ve Vídni jsme za dvě hodiny. Spát už nepůjdu. Nachystám si dárečky pro starostovu rodinu. Dopadlo to nad očekávání dobře. Ještě že jdou všichni koupit. Hotely máme v suchu. Ještě ten statek na hranicích a 100Ha polnosti asi nebude taky k zahození. 

*****

Dnes mě propustili, hurá. Být v lochu 3 roky je bolestivé. Naštěstí se mi o majetek starají spolehliví lidé. Díky pane prezidente. Amnestie přišla právě včas....

*****

Vyskytly se dva tábory. Jedni se na amnestii a přehlížení úplatkářů a úplatných zlobí, druzí zase  mlčí, protože ví, že je všechno dvousečné. Naše soudnictví neumí být spravedlivé, a pan prezident to 10 let takto vnímal, a proto se "naštval", a amnestii udělil... (takový naschvál)   :-).

Ale pravda je, že úředníci neumí rozlišovat - soudnictví a finanční úřady, exekutoři - věci okolo financí a majetku a takzvané naplnění trestních činů posuzují jen z hlediska naplnění obsahu  paragrafu... nic dalšího neřeší. Pravda a křivda úředníky (lidi)  nezajímá... tak koho dnes ano?